Michal Škapa (CZ) – GRID

Instalace č. 3

Galerie Sýpka

Grid – mřížka – je obecný systém pro uspořádání prvků do pravidelných řádků a sloupců. Poskytuje pevnou strukturu, kde jsou prvky umístěny podle přesně definovaných pravidel. Každý z nich má své místo a rozměry, což zajišťuje konzistenci a pořádek. I když je grid pevně strukturovaný, umožňuje určitou míru flexibility. Ne náhodou na půdorysu pravidelné mřížky vyrostlo během historie i mnoho měst. Jedním z prvních byl v 5 stl. př. n. l.  starověký Milétus, jehož základy navrhnul Hippodamus z Milétu. Právě toto město se stalo vzorem pro mnoho dalších významných sídelních center. Nebyla to jen egyptská Alexandrie, nebo renesanční italská Palmanova, ale i newyorský Manhattan, Barcelona nebo australská Canberra.

V oblasti datové techniky grid ale označuje i decentralizovanou síť počítačů, které sdílejí své výpočetní zdroje – výkon, paměť, úložiště – a společně tvoří virtuální superpočtač. Takové sítě představují struktury, kde neexistuje centrální bod konroly. Místo toho jsou rozhodovací pravomoci a data rozloženy mezi mnoho nezávislých uzlů. Nejznámějšími příklady decentralizovaných sítí jsou například blockchain, kryptoměny nebo dApps. Charakteristické vlastnosti jsou rozptýlená kontrola, odolnost vůči útokům a k tomu spolupráce a sdílení. I když se to nemusí na první pohled zdát, decentralizovaná síť nemá svou podstatou daleko ke graffiti. Obojí existuje v přímé a otevřené opozici k centrální kontrole. Obojí spoléhá na individuální přínos, ale i vzájemný support a spolupráci. Jsou odolné, přizpůsobivé, postavené na kreativitě a inovaci. 

Grid je tedy možné vnímat jako významovou zkratku, která v sobě integruje oba hlavní zdroje vizuálního zájmu Michala Škapy aka Trona (1978) – graffz a město – a vytváří jim společný rámec. To také ukazuje jeho nová kontextuální výstava, která v širším záběru, umožňujícím sledovat provázanost a vzájemné souvislosti prací, představuje jak jednotlivé artefakty samy o sobě, tak jejich instalační uspořádání do jednotícího celku. Ten dává možnost prožitku jiného druhu a zároveň se komplexitou přístupů a vjemů stává dobrým odrazem informačně a vizuálně přesycené doby. Michal Škapa tu pracuje jak se svým typickým gestickým vyjádřením prostřednictvím písma jako abstraktního grafického znaku s šifrovaným obsahem, tak s precizním drobnopisným zachycováním imaginárních fragmentů organismu velkoměsta. 

Obojí je do jisté míry odrazem reality, nicméně jejich skutečný rozměr je spíš symbolický. Doslova přízračný charakter jeho city-pieců ještě podtrhují generické kompozice, které využívají neonové trubice. Nejen, že více přibližují a navozují velkoměstskou atmosféru, ale zároveň vnášejí do jeho prací zvláštní energii, jež je obdařuje v pravém slova smyslu magickým vnitřním světlem, které působí jako spolehlivý katalyzátor emocí. Michal Škapa už dávno překročil hranice graffiti, ale v žádném případě nezapírá svoje kořeny. Díky tomu je stále autentický. Vždyť právě skutečnost, že má město zasíťované a nacítěné ze zcela jiné perspektivy dělá z jeho prací to, čím jsou.